- JazykAfrikaans Argentina Azərbaycanca
Bahasa Indonesia Brasil Brezhoneg
Català Česky Dansk
Deutsch Dhivehi English
English English Español
Esperanto Estonian Euskara
Finnish Français Français
Gaeilge Galego Hrvatski
Íslenska Italiano Latviešu
Lëtzebuergesch Lietuviu Magyar
Malay México Nederlands
Norsk bokmål Norwegian nynorsk Polski
Português Română Slovenšcina
Slovensky Srpski Svenska
Tiếng Việt Türkçe Wolof
Ελληνικά Български Македонски
Монгол Русский Српски
Українська עברית العربية (مصر)
العربية العربية پارسی
कोंकणी বাংলা ગુજરાતી
தமிழ் ಕನ್ನಡ ภาษาไทย
ქართული ខ្មែរ 中文 (繁體)
中文 (香港) 日本語 简体中文
한국어
Úvodní stránka / Po stopách pražských staveb / Pražský hrad 44
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky.
Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století, se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky je jeden z největších hradních komplexů na světě. Rozloha hradu se obvykle uvádí 7,28 ha, ale dodnes je předmětem sporů. Podle Guinnessovy knihy rekordů je to největší starobylý hrad na světě. Také je největším doposud obývaným hradem na světě, větším než anglický Windsor.
Pražský hrad je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti. Součástí hradu je katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Kromě mnohých českých panovníků (včetně čtyř císařů), pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem jsou v katedrále pochováni i někteří světci – velká část českých zemských patronů (sv. Václav, Vít, Vojtěch, Zikmund nebo Jan Nepomucký). Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského hradu. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 m třetí nejvyšší kostelní věží v Česku.
Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa pražské diecéze, roku 1344 povýšené na arcidiecézi. Při této příležitosti byla zahájena stavba trojlodní gotické katedrály se třemi věžemi, přerušená však husitskými válkami. Přes snahy o dostavbu a dílčí doplňky (vrchol jižní věže) došlo k dostavbě západní části s lodí a dvouvěžovým průčelím až po pěti stech letech, od roku 1873 a slavnostně byla dokončena roku 1929 k tehdy předpokládanému tisíciletému výročí úmrtí svatého Václava, zakladatele kostela.
Součástí katedrály je celá řada významných uměleckých památek z různých staletí včetně období dostavby, k nejvýznamnějším patří díla z doby gotické výstavby katedrály (např. kaple sv. Václava, mozaika Posledního soudu a portréty na triforiu).
![](themes/default/images/ajax_loader.gif)
- Pražský hrad
- Pražský hrad
- Pražský hrad
- Pražský hrad
- 2021 10 01 750 2244
- 2021 10 01 750 2245
- 2021 10 01 750 2248
- 2021 10 01 750 2249
- 2021 10 01 750 2252
- 2021 10 01 750 2254
- 2021 10 01 750 2255
- 2021 10 01 750 2256
- 2021 10 01 750 2257
- 2021 10 01 750 2258
- 2021 10 01 750 2261
- 2021 10 01 750 2262
- 2021 10 01 750 2263
- 2021 10 01 750 2264
- 2021 10 01 750 2265
- 2021 10 01 750 2266
- 2021 10 01 750 2270
- 2021 10 01 750 2272
- 2021 10 01 750 2273
- 2021 10 01 750 2274
- 2021 10 01 750 2275
- 2021 10 01 750 2276
- 2021 10 01 750 2279
- 2021 10 01 750 2280
- 2021 10 01 750 2282
- 2021 10 01 750 2284
- 2021 10 01 750 2285
- 2021 10 01 750 2289
- 2021 10 01 750 2304
- 2021 10 01 750 2316
- 2021 10 01 750 2328
- 2021 10 01 750 2342
- 2021 10 01 750 2344
- 2021 10 01 750 2347
- 2021 10 01 750 2348
- 2021 10 01 750 2351
- 2021 10 01 750 2358
- 2021 10 01 750 2364
- 2021 10 01 750 2370
- 2021 10 01 750 2373